Roverky

Malebná pískovcová skalní oblast v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Suché divoké rokle s několika skalními patry, hřbítky a hřbety,  jejichž oblé vrcholky porůstá vřes, borůvčí a občas brusinka. A taky tisíce kudrnatých a křivolakých borovic. Pískovcové skály, houby, modré nebe a modrá pusa od borůvek. Ale taky zimní ticho a pár vyšláplých stop pod pískovcový převis.

Nevynechejte skalní hrad Čap, kde poblíž upustil Voštináč svůj žracák plný podzimních barev, a napijte se vody z trempy udržované studánky v Pavličkách. Zajděte ke křížku na rozcestí pod tátu všech místních kopců - pod Vlhošt.

Brdy

Rozsáhlá lesnatá a členitá oblast jihozápadně od Prahy. Někteří trampové jezdí právě jen sem. Vedou se spory, kde vlastně Brdy končí. Podle jedné teorie celý svět sestává pouze z vlastního pohoří Brd a jeho předhůří. Na rozdíl od pískovcových skalních oblastí jsou lesy protkány potůčky a potoky. V bývalých vojenských Brdech se najde celá řada připomínek pobytu armády. 

Na Brdech určitě vystoupejte tak jako Voštináč s Jiříkem na osmibokou kamennou bývalou zeměměřičskou věž a zkuste si představit, jakou práci dalo oběma hrdinům zašívat těžké olověné mraky. Nasbírejte na podzim s tátou a mámou houby a posloucheje, jak šumí brdský les. Možná uslyšíte, jak odněkud z lesa hraje trempská kytara. Stejně jako tu hrála už když byla máma nebo táta stejně stará, jako jsi teď ty. 

Kokořínsko - Korkas

Spodní část chráněné oblasti Kokořínsko. Na rozdíl od severněji položených Roverek, je to oblast o poznání lidnatější. Ale jen v okolí nejznámějších turistických cílů jako je hrad Kokořín  nebo skalních útvarů Pokliček. Celá krajina je jako hlubokými vráskami pokrytá údolími, kterým se tady říká doly. Kokořínský důl je z nich nejznámější a nejnavštěvovanější. V ostatních údolích a navazujících roklích bývá často liduprázdno. Mrkněte se třeba do temné a úzké rokle Vrbodol u Mšena, kde Jiřík s Voštináčem hledali spadlého rorýse. Odbočte na barokní návsi ve Vidimi přes zbytky zámeckého parku ke starým lávkám. Dávejte ale pozor, ať nikam nespadnete! 

Lužické hory - Lužky

Na mapě naší republiky jsou na jejím severním okraji dva výběžky. Mezi nimi se na hranici s Německem zdvihají homole a vrchy Lužických hor. Je to krajina úžasných výhledů, západů slunce, skal a starých bukových lesů, kde na Svatého Jána přichází Léto. Nesmíte vynechat kamenné varhany Zlatého vrchu a letní louku plnou drobných modrých zvonků pod Studencem. A taky naší druhou nejstarší železnou rozhlednu na Studenci, odkud už je vidět do Zadní země. A nebo vrchol hory Hvozd, který už patří převážně do Německa. Tam si můžete představit, jak Voštináč dlouhou rourou čerpá z nitra Čech za hranice hustou mlhu. 

Křivoklátsko

Krajina řeky Berounky. Krajina jarního bejlí. Do údolí Úpořského potoka se sice nesmí, ale pořád celý kraj brzy z jara září tisíce barevnými květy. Tedy pokud je Voštináč s Jiříkem dokážou probudit. A na podzim je celá krajina zase lisnatě barevná. Určitě se běžte podívat na zříceninu hradu Týřov nebo v některé v okolních skalách zkuste najít otisk dávných rostlin či živočichů. Ostatně hospoda Trilobit ve Skryjích se jmenuje podle jednoho z nich. 

Jizerky

Nech si na mapě od táty nebo mámy ukázat modrozelenou oblast u Frýdlantského výběžku naší republiky. I v navštěvovaných horách jako jsou Jizerské hory lze nalézt místa divoká a někdy i opuštěná. Taková, kde je fyzická námaha z dlouhého výstupu odměněna krásnými výhledy. Až vystoupáte z náměstí z dvouvěžovým barokním kostelem na Frýdlantské cimbuří a Polední kameny, budete si připadat jako v letadle. Stačí jen přivřít oči a uletět v duchu jako Jiřík s Voštináčem na létajím pařezu nad zelenomodrou propastí údolí Černého potoka před strašlivou bouřkou.